7 způsobů, jak podpořit rozvoj psychomotoriky v raném věku dítěte
Psychika a motorika jsou nedílným párem - vývoj motoriky je vázán na vývoj smyslových a psychických funkcí a stejně tak psychika působí na vývoj motoriky dítěte. Cílem psychomotorické výchovy je harmonická osobnost z hlediska fyzického, psychického i sociálního. Psychomotorická výchova je zároveň výchozím bodem pro proces učení se dětí. Pokud má vaše dítě poruchu učení, je to obvykle důsledek jakéhokoli nedostatku v psychomotorickém vývoji. V článku vám přinášíme několik rad, jak podpořit rozvoj psychomotoriky již v raném věku dítěte.
1. Nebojte se dotyků a mazlení se svým dítětem
Děti se rodí neurologicky nezralé. Jejich nervové buňky sice existují od narození, ale právě množství a kvalita environmentálních stimulů vedou k synaptogenezi, tedy spojení mezi buňkami a vzniku nervových obvodů. Tyto stimuly dítě přijímá prostřednictvím smyslů, přičemž krátce po narození převažuje čich, dotek a sluch. Právě proto je pro děti důležité cítit dotyky svých rodičů. Doteky a držení na rukou pomáhají dětem růst, živí jejich mozek a duši. Normální psychomotorický vývoj kojenců závisí od úsilí jejich rodičů poskytnout bezpečné prostředí a rychle reagovat na jejich potřeby a projevy.
2. Nesnažte se bránit přirozenému chování dítěte, které patří k jednotlivým fázím vývoje dítěte
Psychomotorický vývoj dítěte probíhá po etapách. Po prvních dvou měsících života začne dítě ovládat pohyby svých rukou a jeho oblíbenou činností je zkoumání úst rukama. V této době není nic normálnějšího, než když si dítě strká ruce do úst, což mu nabízí množství dotykových, chuťových a pachových podnětů, které mu pomáhají poznat sebe a svět kolem sebe. Během tohoto období je kinetická oblast mozku, která ovládá ústa a ruce, tak rozsáhlá, že přesahuje všechny ostatní oblasti, které dohromady řídí pohyby zbytku těla, nohou atd. Doporučení, jak odradit dítě od toho, aby si dávalo ruce do úst, jsou v tomto stádiu iracionální a srovnatelné s tím, když nedovolíte dítěti chodit nebo vstávat ve věku 12 měsíců a později. Když dítě projevuje zájem něco dělat a chce to dělat opakovaně, ví, co dělá, a dává vám najevo, že je na to připravené, proto byste měli poskytnout prostředí, které podporuje konkrétní chování. Pokud vám ukáže, že si chce dávat věci do úst, kupte mu vhodné hračky, aby to bylo pro něj co nejbezpečnější. Psychomotorický vývoj každého dítěte je jiný, rozsah normálu je široký a věk, ve kterém se dosáhnou určité vývojové milníky, se nedá odhadnout na dny nebo měsíce.
3. Povzbuzujte dítě, aby převzalo iniciativu
Častou chybou, do které upadají rodiče v snaze nabídnout svému malému dítěti co nejvíce, je bombardování dítěte předem promyšlenými a nastavenými zkušenostmi. Hned od začátku respektujte a podporujte vlastní iniciativu dítěte. Úkolem rodičů není neustále říkat dítěti, co má dělat, myslet si nebo vidět. Naopak, rodiče by měli působit jako neviditelná záchranná síť, zaměřit se na to, co přitáhlo pozornost a zájem jejich dítěte, a obohatit a rozšířit všechny jeho zkušenosti. Nepokládejte důrazové otázky; jen sledujte, co dělá. Neučte ho, jak se má hrát, nechte dítě, aby se samo rozhodlo, jak se bude hrát bez omezení - skvěle mu v tom pomohou různé vzdelávací hry, jako například magnetická stavebnice Ainstein, která dává volnou ruku kreativitě a s několika stavebními bloky může dítě vytvořit nespočetné množství variací a kombinací staveb. Je velmi důležité nechat malé dítě hrát si bez zjevného konečného cíle nebo konkrétního významu, nechat ho unášet se od jedné věci k druhé, experimentovat, učit se podle vlastních potřeb a motivů, bez závazků a bez vaší vnější organizace.
4. V prvních letech života dítěte se zaměřte více na emocionální bohatství a duševní rozvoj, než na kognitivní učení
Kojenci a malé děti v raném věku potřebují cítit lásku rodičů, naučit se rozpoznávat a chápat emoce lidí, s kterými jsou nejčastěji v kontaktu, či naučit se vyjadřovat své vlastní emoce - skvěle vám s tím pomůže Pexeso - první učení, kde děti hledají na jednom z obrázků smajlíky s podobnými emocemi, které by měly poté pojmenovat a diskutovat o nich. S rozpoznáváním jednotlivých emocí dětem skvěle pomůže i náš Náladový kamarád s svítícím bříškem a vyměnitelnými výrazy obličeje nebo další hry zaměřené na emocionální rozvoj dítěte.
Hračky zaměřené na emocionální rozvoj
5. Povzbuzujte dítě, aby se zapojilo do rodinného a komunitního života
Častou chybou některých rodičů je, že úplně přizpůsobují svůj život životu svého dítěte. Děti v raném věku se musí postupně učit o vnějším světě tak, že ho vidí očima a aktivitami svých rodičů. Malé děti by měly být vystaveny celodenním výletům, cestám nebo různým lidem. Neměly by být vyloučeny z aktivit pro dospělé „protože jsou děti“. Děti se chovají jako děti, když k nim mluvíme jako k dětem, ale rozkvetou, když je vystavujeme širším zážitkům.
6. Dbejte na to, abyste nepoužívali hračky nebo nástroje, které jsou nevhodné nebo nadbytečné pro věk malého dítěte
V snaze podpořit psychomotorický vývoj dítěte se rodiče často uchylují k prostředkům a způsobům, které buď nejsou vhodné pro vývojový věk dítěte, nebo které konkrétní dítě ještě není připraveno přijmout. Jsou rodiče, kteří čtou celé pohádky a učebnice svým kojencům, kteří mají jen několik měsíců. Je to zbytečné a dezorientující, protože v tomto věku by měli podporovat vyjadřování, nonverbální komunikaci, stejně jako zvuk jazyka. Televizi lze také v útlém věku považovat za nevhodný stimul. Vědecké asociace doporučují, aby děti do dvou let vůbec nesledovaly televizi. Aby se rodiče vyhnuli bombardování dětí nevhodnými podněty, měli by mít na paměti několik základních zásad: naslouchat svému dítěti a jeho potřebám, vždy korespondovat s jeho iniciativami a zájmy, a nikoli s tím, čím by se „mělo“ zabývat v daném věku podle ustálených vzorců.
7. Seznámte dítě s jazykem od narození
I novorozenci mají schopnost komunikovat. Mluvte se svým dítětem od začátku, z vzdálenosti, na kterou vás vidí, přibližně 30 cm. Interagujte, když je dítě tiché a pozorné, vybírejte si chvíle, kdy je vnímavé, ostražité a nabízejte různé podněty. Dítě se především učí neverbální komunikaci prostřednictvím zvuků, očního kontaktu, mimiky nebo nízkých a vysokých tónů hlasu. Potvrďte pokusy dítěte mluvit opakováním jeho zvuků. Dítě porozumí neverbální komunikaci dříve, než porozumí samotným slovům. Při prvních pokusech o verbální komunikaci s dětmi jsou skvělým pomocníkem naše maňásky na ruce.
To jsou hlavní body a rady týkající se psychomotorického rozvoje dětí v raném věku a důležitosti podpory jejich celkové osobní harmonie a rozvoje. Doufáme, že vám tyto tipy pomohou v poskytování podpory vašim dětem.
Přidat komentář